"Dne otevřených plicních ambulancí by se měli zúčastnit pacienti, kteří pociťují potíže jako kašel nebo dušnost. Zbystřit by měli pacienti starší 50 let, kteří kouří a potýkají se s některým ze zmiňovaných příznaků. Naopak lidé s akutními příznaky jako náhlý kašel nebo horečka by rozhodně do ordinace chodit neměli. Tyto příznaky k projevům IPF nepatří," říká prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

Loni si ve Středočeském kraji přišlo své plíce nechat vyšetřit 41 pacientů. U dvou z nich pneumologové pojali podezření na IPF a poslali je do specializovaného centra k podrobnému vyšetření. Jednomu z nich poté tamní lékaři diagnózu vzácného onemocnění plic potvrdili. IPF je nemoc, která poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Onemocnění, které postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let.

"Pneumologové by měli do specializovaných center poslat všechny pacienty s nálezy, které nedokážou s jistotou rozpoznat. IPF se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Při poslechu plic slyšíme u pacienta zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček," říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS ČLS JEP.

Seznam pracovišť, která se ke dni otevřených dveří připojí, je dostupný na www.plicnifibroza.cz. Odborníci se shodují, že je zásadní, aby nemoc u pacienta objevili včas a co nejdříve začali s léčbou. Jen tak mohou její postup zpomalit. Specialisté mohou pacienty léčit moderními antifibrotickými léky. Nemocným dosud hrozilo vysazení léčby, pokud naměřené hodnoty jejich plicních funkcí klesly o definovanou hodnotu. Bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Takzvaná stopping rules jsou ale nově zrušena. "Nyní - i když pacientům plicní funkce poklesnou - můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále už drží na stejných hodnotách," vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP.