Ten u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony let. Výzkum mezinárodního týmu trval téměř 10 let a sám třístupňový schvalovací proces skoro rok.

"Současný úspěch je potvrzením celosvětového významu Barrandienu, jmenovitě oblasti mezi Prahou a Berounem. Zároveň je i mezinárodním uznáním vysoké úrovně výzkumu geologů a paleontologů Geologického ústavu AV ČR této lokality ve spolupráci s pracovníky České geologické služby a dalších institucí. V neposlední řadě nový stratotyp podpoří i zájem o spolupráci u zahraničních badatelů a institucí. Prakticky lze naše výsledky uplatnit při geologickém průzkumu a dokumentaci velkých liniových staveb, jako jsou třeba železniční a silniční tunely," říká Petr Štorch z Geologického ústavu AV ČR.

Vědci, kteří zkoumají dávnou minulost planety, rozdělili celou historii Země do kratších úseků, které nesou jména jako silur, devon, perm nebo jura. Ty pak člení ještě na kratší úseky - málokterý z nich je delší než 5 milionů let. Díky tomu mohou například v celosvětovém měřítku studovat, jak vypadaly dávné ekosystémy, porovnávat změny v biodiverzitě nebo rekonstruovat průběh klimatických změn a velkých vymírání. Vzhledem k definovaným stratotypům vždycky vědí, že porovnávají stejně staré geologické vrstvy, druhy či prostředí. Pro takový úsek ale musí najít jeho vzor (standard) v realitě, podle kterého se povede spodní hranice a která pak bude platná po celém světě.

"V paleozoických uloženinách Barrandienu je to již čtvrtý mezinárodní stratotyp. Prvním byla v roce 1972 hranice silur-devon na Klonku u Suchomast, " dodává Petr Štorch.